Jay Leno kdysi řekl, že je podivuhodné, jak všechno to důležité, co se stalo včera ve světě, má opakující se tendenci naplnit přesně 20 stránek dnešních novin. Podobně je tomu s reporty z výzkumných projektů. Všechno, co ze sebe respondenti vysoukali a moderátor/výzkumník pak přežvýkal, má tendenci zaplnit 60-80 slidů powerpointových prezentacích. Výzkumné agentury věří, že pokud klient dostane slidů méně, bude se cítit ošizen – stejně ošizen, jako kdyby ráno od trafikanta dostal jen část novin nebo jako kdyby ho na váze ošidil řezník nebo zelinář. 80 slidů pak pravidelně vede k dvouhodinové prezentaci a k diskusi o problémech, které za chvíli začnou mít jen málo společného s tím, že potřebujete prodat víc piva nebo mýdla. Nejde jen o to, že pro všechny problémy existují správná a špatná řešení, ale hlavně o to, že existují špatné problémy. Každý zbytečný slide je koledováním si o špatný problém.
Můj kamarád-planner v Londýně mi poslal tyhle 2 obrázky. Nejde vůbec o výsledek nějaké nové a převratné výzkumné techniky. Jde o klasické cvičení z kvalitativního výzkumu, kterému se říká "brand planets" a ve kterém mají respondenti za úkol představit si, že se značka X stane planetou (tj. "Jaká planeta by to byla – kolik a jací lidé by tam žili, co by ti lidé asi dělali" apod.).
Tady jsou dvě planety značek rychlého občerstvení. Pokud jste klient/reklamní agentura, která má na starosti smažená kuřata, nestačí vám podívat se na tyhle dvě planety a pak jít a udělat to, co je třeba udělat? Potřebujete ještě, aby vás někdo – kdo neví vůbec nic o tom, jak funguje váš byznys – zaplavoval slovy a špatnými problémy ?