Hypo Real má velké potíže. Hypo real je jedna konkrétní instituce, která ale pěkně označuje hypo-realitu a hyper-realitu, ve které žijeme. V hyper-realitě jsou peníze lehké jako myšlenka; dominuje zde ironie (namísto ideologie, která je mrtvá), vše je globálně propojeno a pár lidí se tu směje, protože má (zatím) ty správné informace. Tahle hyper-realita má potíže. Zdá se, že se páře ve švech.
Ideologie samozřejmě mrtvá není, pokud člověk chápe ideologii jako systém reprezentací, jejichž pomocí se ti, co jsou u moci, snaží ostatním vnutit určité čtení světa. Kdo by měl vědět líp, že ideologie hypo-reality mrtvá není, než vy a já, co točíme klikou flašinetu, ze kterého létají vitální, nesmrtelní dědkové a báby, co se napili džusu a roupama vyhazují vnoučata do vzduchu atakdále – jo, a taky z něj lítají šťastné páry, které se právě přenášejí přes práh nového bytu nebo dokonce baráku, protože mají hyper a super výhodnou hypotéku…a tady začíná flašinet lehce drhnout.
Flašinet naštěstí drhne jen v USA, Velké Británii, Japonsku, Jižní Americe, Německu, Francii atd. V Česku mají Topolánek, Kalousek, Čunek apod. situaci pod kontrolou – bez ironie, protože v Česku je hyper-realita tenká jako pavučinka a my jsme (vždy) připraveni na pád světa iluzí, který u nás (z valné části díky mechanické reklamě, která oslavuje průměrné výrobky a ignoruje lidi-zákazníky) nikdy pořádně nezapustil kořeny a nikdy nám nepřirostl k srdci.
