Zygmunt Bauman používá v knize Tekutá modernita "tekutost" jako metaforu pro evoluci modernity: v postmoderní, tj. v naší tekuté době se rozpouštějí moderní vazby a struktury (např. racionální právo, idea "spravedlivé společnosti", fordovská továrna apod.). Diktát "lidských práv" rozpouští, ve jménu individualizace, všechny hranice a stará omezení našich osobních svobod, včetně omezení svobody výběru - výběru zboží, víry a vlastní identity.
Marketing klouže po povrchu těchto hlubších změn, kde proměňuje pevné v kapalné, ve snadné a ve více rychloobrátkové. Někdy doslova: když rozpouští "pevné" ovoce ve smoothies a jogurty v jogurtové nápoje. Častěji méně doslova - vnášením stále rychlejších drobných změn (tzv. inovace) a ducha rychloobrátky do kategorií, kde kvalita kdysi bývala interpretována jako odolnost zboží vůči zubu času a proměnou strnulých služeb (bankovnictví, komunikace atd.) ve služby, které budou plynout a téct hladce (a poněkud příliš všudypřítomně) ve všech našich přístrojích, implantátech a hračkách.
