7 posts categorized "ženy a reklama"

01/09/2015

Znovuobjevovaná jedinečnost autorské módy

Se Zoot jsme připravili další výzkum v rámci Fashion report, tentokrát o autorské módě.

V prostředí relativní stejnosti nabízených značek v jednotlivých nákupních centrech si Češi s autorskou módou spojují především originalitu a jedinečnost. Zejména pro ženy je autorská móda jistotou, že se v práci nebo při společenské události nepotkají s někým podobně nebo dokonce stejně oblečeným.

Autorskou módu si také spojujeme s vysokou cenou. V průměru respondenti například očekávají, že autorská móda stojí dvojnásobek toho, co jsou ochotni maximálně vydat za určitý kus oblečení, a tak autorská móda již dopředu chybí v hledáčku zvažovaných alternativ. Z vyjádření respondentů vyplývá, že ani kdyby dostali hypotetických 20 tisíc na útratu za módu, autorskou módu by si stejně nekoupili, spíše by si koupili módu sportovních nebo běžných značek.

Růst zdola

Autorskou módu nosíme běžně i do práce nebo do školy, ale kupujeme si ji spíše výjimečně. Hlavním kanálem prodeje je podle očekávání Fler.cz (23 % respondentů někdy nakoupilo autorskou módu na Fler.cz), díky kterému se autorská móda prosazuje v Česku do širší společnosti, i když se jedná spíše než o módu návrhářů o tvorbu poloprofesionálních tvůrkyň. 

Z opovědí na otázku, jakou konkrétního autorskou módu si Češi kupují, se zdá, že nejlépe se prodávají autorské šperky, trika, šaty a kabelky. Na Fler.cz se prodávají i batohy a brašny, návrhářům se naopak lépe prodávají šaty a módním domům zase kalhoty a pásky.

Blanka Matragi, Simona Krainová, Leoš Mareš

Pouze dvě jména návrhářů uvedla z hlavy aspoň pětina dotázaných – a to Blanka Matragi a Beáta Rajská. Kruh pěti nejznámějších návrhářů uzavírá ještě Klára Nademlýnská, Josef Klír a Liběna Rochová.

Znalost návrhářů je do jisté míry podmíněna regionálně. Praha je sice vstupní branou návrháře k širší popularitě v rámci ČR, ale Brno je město, které má své vlastní známé návrhářské tváře, například již zmiňovanou Liběnu Rochovou či Gábinu Páralovou.

Kromě návrhářů Češi uznávají i módní ikony a osobnosti. Jsou to obvykle ženské celebrity jako Simona Krainová, Anna Geislerová či Tereza Maxová. S módou si Češi spojují také Leoše Mareše a Jiřího Korna.

Češi jako občasní návrháři

Řada Čechů se aspoň příležitostně stává autory vlastní módy. Až 44 % respondentů (61 % žen) si už někdy vyrobilo nějaké vlastní oblečení. Ženy si troufnou i na sukně, šaty a kalhoty. Muži však namísto toho, aby oblečení přímo vytvářeli, spíše mění jeho funkci. Vytváří si vlastní trička, šortky, kostýmy na karneval nebo pyžama.

Muži, ačkoli za módu vynakládají v průměru stejné částky jako ženy, však konkrétně autorskou módu nakupují podstatně méně. Z předchozích vln Fashion reportu přitom víme, že právě muži vydávají během jednoho nákupu více peněz a hledají cesty, jak si výběr padnoucího a kvalitního oblečení zjednodušit.

23/09/2009

Milé ženy, díky: Vaše nízké sebevědomí jsou naše vysoké zisky

Vy to naštěstí cítíte:

Ceske Zeny Proprosebe Final

View more presentations from prosebe.

Tak to řekněte (dneska to jde říct pěkně nahlas) - že už nechcete další krém proti vráskám, který nefunguje, protože jinak si ti chlápci v zasedačkách budou myslet, že Vám strach nedovolí si ty jejich zázraky nekupovat.

 (Za film, a nejen za film, děkuju Grahamovi Rustovi)

21/06/2009

Workshop pro ženy podnikatelky, současné i budoucí

Více o workshopu "Branding a marketing yourself" (3.7. 2009) je zde.

Workshop je zdarma, v položce IČ a DIČ v registračním formuláři, prosíme vyplňte "0" nebo jakékoli jiné, libovolné číslo. Kapacita workshopu je omezená - přednost mají ženy, podnikatelky současné i budoucí.

Zde je link: http://www.londynvpraze.cz/registrace/lip/

Agenda workshopu je zhruba tato:

Místo: Long Tale Café, Osadní 35, Praha 7, Holešovice (www.longtalecafe.cz); nejlepší je přijet metrem na Nádraží Holešovice a pak jít kousek pěšky po Plynární, ze které odbočíte do Osadní.

  • 9.15 - káva
  • 9.45 - branding a marketing: lekce od velkých značek, s přestávkou kolem 10.45 (Teresa Alpert)
  • 12.30-13.15 - oběd
  • 13.15-15.45 - branding a marketing Vašeho byznysu nebo Vás samotných: cvičení s použitím reálných případů (práce pod vedením Teresy Alpert)

07/06/2009

Lekce z brandingu a marketingu od velkých značek a velkých kluků




3. července přivítáme v našem symbolickém Londýně v Praze Teresu Alpert. Teresa je jedním z nejtalentovanějších strategických plannerů, které znám. V uplynulých třech letech jsem měl možnost s Teresou pracovat v Londýně a sledovat, jak svou vizí pro značku - v tomhle případě pro Rexonu - dokázala nakazit otrlé globální marketéry.

Teresa ví a hlavně cítí, jak přivádět značky k životu - pracovala na mnohých ikonických značkách v USA i v Evropě. Teresa ale není jen strategický planner. Teresa se v první řadě řídí srdcem a proto vidí věci z hlediska "obyčejných lidí", kteří kupují naše výrobky. (Věřte mi, že tohle je velmi vyjímečná vlastnost na vrcholech pyramid - u výrobce i v reklamních agenturách). Většina těchto "obyčejných lidí" jsou ženy a většina reklamy je cílená na ženy, i když o tom, jak většina reklamy bude vypadat, rozhodují muži. Možná i proto jsou reklamy zaměřené na ženy často vyloženě hloupé, plné patronizujících klišé. Teresa chce a dělá všechno proto, aby se tahle situace změnila - snaží se nejen o to, aby značky ženy skutečně oslovovaly, ale i o to, aby ženy lépe uspěly v podnikání a byznysu vůbec.

Této snaze je podřízen i workshop Londýn v Praze. Teresa chce ženám - podnikatelkám, studentkám atd. - předat některé lekce z "brandingu a marketingu", které shromáždila v průběhu budování velkých značek - AT&T, Dove, IBM, Rexona a desítek dalších - a předat je ženám tak, aby je ženy mohly použít pro budování svých podniků nebo pro marketing sebe sama.

Workshop se uskuteční 3. července v Long Tale Café, (Osadní 35, Praha, Holešovice). Účast na workshopu je zdarma pro ženy - drobné podnikatelky nebo studentky.

Obsah prezentace:

Pravidla pro úspěšný branding a marketing: sebe sama, mého produktu nebo služby
Kdo jsem?
Čemu věřím?
Začít od konce. Kde je můj cíl a kam mířím?
Ke komu mluvím?
Jak mám slovit svoje zákazníky/posluchače?
Jak se k nim dostanu?
Teresa bude principy brandingu a marketingu ilustrovat na příkladech z budování "velkých" značek.

Cvičení

Druhá část workshopu bude věnovaná praktickým cvičením v "brandingu a marketingu". Pro cvičení použijeme skutečné příklady, tj. příklady z praxe účastníků workshopu.

Pokud máte o workshop zájem, napište nám na info@londynvpraze.cz, nebo se přihlašte pomocí Facebooku - tady.


Kdo je Teresa Alpert?

Fresh out of University, Teresa taught emotionally challenged teens and adults for six years –-- experience that has proven invaluable in the business world.

She left the classroom to work at AT&T where her short attention span came in handy. Over ten years she engineered computer systems, managed a billion dollar budget, launched a communications service that pre-dated the Internet and led strategic planning for future technologies.

Shrink-wrapping herself as a consummate communicator and technology expert, she left the client side for McCann Erickson and discovered that advertising really is rocket science.

Teresa is a brand lover and has had the privilege of working at some great agencies (DDB, Ogilvy) on some wonderful brands (IBM, iVillage, Compaq). Her current love affair (Director of Planning & Strategy for Lowe Worldwide in London) is targeting women for some of Unilever’s most important brands.

Teresa believes inspiration and insight can be found just about anywhere except a focus group facility. Just ask a great big juicy question and listen -- to leading edge kids, dreamers and schemers, social networkers and your mom -- because they will lead you to undeniable brand truths, business imperatives, great creative fodder, hidden needs, red hot emotions, and loads of other irresistible stuff. 

06/01/2009

American Beauty

Rozhodnutí administrátorů internetové sociální sítě Facebook, kteří z profilů některých uživatelů odstranili fotografie kojících žen, způsobilo nebývalou odezvu. Pod petici „Hej, Facebooku, kojení není obscénní!“ se během několika dní virtuálně podepsaly desítky tisíc lidí. Celkově se do včerejška proti zákazu zveřejňovat kojení na této síti postavilo již více než 139 tisíc lidí.


Mluvčí Facebooku Barry Schnitt reagoval prohlášením, že server drtivou většinu fotografií, na kterých je vidět kojení, nemaže, protože jsou v souladu s uživatelskými podmínkami. „Fotografie, které zobrazují plně odhalené ňadro, tedy ukazují bradavku nebo dvorec ňadra, tyto podmínky porušují. Pravidla stanovují, že je do Facebooku zakázáno vkládat obscénní, pornografický nebo sexuálně explicitní materiál,“ uvedl Schnitt a dodal, že na odstraněné fotografie v drtivé většině upozornili a stěžovali si sami uživatelé. Podle agentury Reuters někteří nespokojenci nezůstali jen u podepisování petice, a dokonce demonstrovali před sídlem Facebooku v Kalifornii. Bficon-med Mezi desetitisíci lidí z celého světa se proti postupu Facebooku ohrazují i některé Češky. V diskusi pod peticí jedna z nich označuje postup Facebooku za středověký a pokrytecký. Naproti tomu postup Facebooku nepřekvapil některé tuzemské internetové odborníky. „Většina podobných sociálních internetových sítí má obdobná pravidla,“ řekl LN Patrik Zandl, šéfredaktor webového magazínu Lupa.cz zabývajícího se děním na internetu. Mezi uživatele sítě, které rozhodnutí stáhnout fotografie kojících žen pohoršilo, patří i Kelli Romanová z USA. Ta je jednou z iniciátorek online petice na Facebooku nazvané „Haló, Facebooku, kojení není obscénní!“, ke které se připojilo již více než 137 tisíc lidí. Podle Romanové některým ženám Facebook dokonce pohrozil, že pokud fotografie zobrazující kojení znovu na Facebook vloží, bude jejich profil smazán. Facebook je přitom jinak velmi svobodnou sociální sítí, do které mohou její členové vkládat své fotografie, zakládat tematické skupiny, zvát se na akce či spojit se s přáteli a sdělovat, co právě dělají. V současné době má již přes 120 milionů členů po celé planetě. Přístup administrátorů sítě, který by se dal shrnout do věty: „Kojení ano, ale bez viditelných dvorců a bradavek“, rozpoutal mezi uživateli Facebooku rozsáhlou diskusi o přijatelnosti kojení na veřejnosti. Zatímco v Česku je poměrně běžné potkat například kojící ženu ve vlakové soupravě nebo třeba i restauraci, zkušenosti cizinek jsou v tomto ohledu velmi rozdílné. „Jsem ze Švédska a žiji již pár let v Irsku. Byla jsem naprosto šokována přístupem místních ke kojení na veřejnosti. Když jsem jednou večer obsluhovala v baru, žena, která chtěla kojit, byla vykázána ven. Přála bych si, aby svoboda kojit na veřejnosti byla celosvětová,“ uvedla například v diskusi k petici Phoebe Mattssonová. „Nechápu, co je na bradavce nebo prsním dvorci pornografického? Jaká věc může být více přírodní a něžná, než je kojení dítěte? Možná je to tím, že o podobných věcech rozhodují manažeři muži, a nikoli ženy,“ ozývá se Caroline Wonsová z Kanady.

Zdroj: LN

20/01/2008

Ženy superhrdinky a muži, kteří neví

V těchto dnech pracujeme na nové komunikaci pro značku Rexona. A tak zkoumáme, přemýšlíme a díváme se na obraz žen a mužů v reklamě.  Pohled na muže v reklamě je zvlášť zajímavý a poučný.  Začněme ale hrdinkou z komunikace na Rexonu - osamělá žena běžící pouští se před několika málo lety v Anglii proměnila v ženu superhrdinku, úspěšně žonglující několik rolí najednou:

Její protějšek, James Bond všedního dne, pro své každodenní dobrodužství potřebuje jen to nejlepší, nejkvalitnější, nejvýkonnější: hodinky, se kterými se potopí do hloubky až 5km (i když se nejhlouběji potápí jen s dětmi v nafukovacím bazénu na zahradě) nebo terénní automobil 4x4, který zvládne nejnáročnější terén (i když jedinný terén po kterém jezdí je dokonalý, dvoukilometrový povrch silnice mezi jeho řadovým domkem na předměstí a kanceláří v centru ):

Tenhle "insight" o tom, že muži chtějí víc než potřebují, je základem mnohé komunikace pro muže...A co obraz nového hrdiny, citlivého muže? Muže, který si se ženami povídá, i když od nich nic nechce, pomáhá s výchovou dětí a vysává? Zatím je zastíněn obrazem zmateného hňupa, který neví o ženách (tj. o životě) vůbec nic a kterému se lze jen zasmát. "Chci ti říct, že... nevím," volá chlapík z reklamy na Impuls a dá se mu věřit:

Reklama na Toyotu Yaris je skvělým příkladem toho, jak se dá mužská kategorie (automobily) vidět očima ženy a jak muži prostě nechápou:

Ženy si dělají z mužské zabedněnosti legraci, třeba v téhle reklamě na Axe: "Mohli bychom mluvit víc o fotbale?... Mohl bys mi ještě jednou ukázat tvou sbírku pivních tácků?... Mám tak ráda tu vůni piva ve tvém dechu" atd:

Koneckonců, muž je jen primitiv, kterého lze snadno ovládat:

Pokud by tyhle reklamy viděl Marťan, mohl by si myslet, že je Země ovládána ženami - krásnými, inteligentními a výkonnými bytostmi; zároveň by se mu mohlo zdát, že se po Zemi potulují méněcenné a zbytečné bytosti - muži - kteří mají blíž k čeledi primátů než k ženám - skutečným lidem.

Marťan by se pletl. Když si představíme společnost jako mrakodrap, ve kterém s narůstajícími patry roste moc, pak ženy sice ovládají spodní a možná i střední patra, ale nahoru, kde sedí skuteční vládcové - bílí starci - jsou ženy připouštěné jen jako výjimky potvrzující pravidlo nebo jako sekretářky s aspiracemi na to stát se nejdříve milenkami a pak manželkami mocných mužů nebo i mužů typu Paroubka a Topolánka.

Obraz ženy jako hrdinky, která žongluje mnoha rolemi najednou, je určitě pozitivnější a zajímavější než využití ženy v reklamě jen jako metafory pro účinnost produktu nebo jako nahé tělo.  Superhrdinka v reklamě se ale může stát stejným stereotypem jako nahá blondýna. Stereotyp superhrdinky (vytvořený muži) může ženy udržovat v podřízené roli tím, že staví na piedestal oběť, kterou ženy přinášejí rodině. A muži tak zatím mohou zůstat velkými, zmatenými kluky a línými poplety, od kterých nelze očekávat nic - jen to, že budou vládnout. A že budou chtít víc, než mohou spotřebovat a tak hnát svět k zániku cestou patologického růstu pro růst. A že budou měnit opotřebované manželky za nové. 

Skutečnou inspirací, pro ženy i pro tvůrce komunikace určené ženám, jsou značky (Nike, Dove), které zaujímají opravdový  postoj a rozbíjejí kulturní stereotypy, aniž by vytvářely nové stereotypy: "Just do it" je výzva, žádná škatulka.  "Just do it", ať už je to cokoli - sport nebo rukavice hozená starcům z nejvyšších pater. (Díky Viktorovi Procházkovi za tenhle spot):

13/01/2008

O nahotě, cyklistkách a strategické ženskosti

Myslím, že problém s touhle a podobnými reklamami není v tom, že se tam objevuje kus nahého ženského těla. Ten nahý zadek je to jediné, co je v této reklamě  zajímavé.  Problematická je reklama samotná - je očividná, tupá a nezajímavá a jako taková otravuje a uráží ženy i muže.

Ženy rozhodují o většině nákupů. Rozhodují o nákupech i v Česku, kde většina výrobců nejen nezve ženy ke spolutvorbě marketingu a reklamy, ale kde se výrobci ani nesnaží ženy skutečně oslovit a chytit za srdce. Místo toho v reklamě oslavují svoje tuctové výrobky a budou to asi dělat tak dlouho, dokud bude reklamnímu trhu v Česku vládnout jeden televizní kanál (ale to už zas snad tak dlouho nebude).   

Feministky, odborníci na reklamu i média v Česku stále častěji poukazují na deformovaný obraz ženy v České reklamě i na určitý pozitivní vývoj v posledních letech: "Ve srovnání s rokem 1997 je znatelný příklon k nezávislým ženám, neobjevují se jen v tradičních kuchyňských rolích, ale také například jako atletky nebo cyklistky," říká například paní Zamazalová.  Z mého pohledu (tj. z pohledu někoho, kdo je placen za to, aby pomáhal budovat značky) ale nestačí jen nahradit kulatý zadek hloupé  blondýny svalnatými hýžděmi inteligentní cyklistky.  Z hlediska budování značky může cyklistka fungovat jenom bude-li součástí kontextu, který ja zajímavý pro ženy i pro značku samotnou.  (Slovo "zajímavý" je hodně obecné.  Myslím tím něco,  o čem stojí za to chvíli přemýšlet,  co není úplně očividné, co nás překvapuje a baví,  o čem chceme říct dalším lidem atd.)

Od svých kolegů v Londýně vím,  že diskuse na téma obrazu ženy v reklamě - podobná té, která probíhá teď v Čechách - v Anglii probíhala před více než dvaceti lety.  Značka Rexona v téhle diskusi hrála důležitou úlohu,  protože Rexona, jako jedna z prvních značek,  začala být zosobňována archetypem (fyzicky) silné ženy, která je nezávislá a vyrovná se mužům:

"Dune," jedna z nejsilnějších reklam na Rexonu (ženy si stále vybavují Rexonu jako "osamocenou, silnou ženu běžící pouští"):

Archetyp fyzicky silné ženy, která obětovala svoje ženství proto, aby se vyrovnala mužům se dnes ženám na Západě zdá stereotypní a vyčerpaný (dozvídáme se to stále znovu a znovu z výzkumů, které děláme).  Ženy se dnes snaží najít způsob, jak (často zdánlivě a někdy i skutečně) vydobytou rovnoprávnost a z ní pramenící moc uplatnit v každodenním životě. 

Už nejde o fyzickou sílu, agresivitu a mužskou formu intelektu.  Postmoderní žena nepotlačuje  svou ženskost, ale uplatňuje ženskost strategicky tak, aby dosáhla svých cílů.  Její obraz v reklamě se této strategické ženskosti přizpůsobuje:  ženy jsou zobrazovány jako chytřejší a vnímavější než muži a jako to pohlaví, které lépe zvládá hrát najednou několik rolí tak,  jak to vyžaduje současný svět (tj. roli zaměstnané ženy, matky, milenky atd.).  V těch lepších případech jde o obraz ženy, který je zajímavý tím, jak je bohatý a neohraničený - ženy v těchto reklamách mohou být matky,  inteligentní profesionálky, ale i polonahé svůdnice a potvory, které přivádějí muže (kteří v těchto reklamách vystupují často jako opovrženíhodní idioti, což je taky problém) k šílenství. 

Diskuse o nahotě a o hospodyních vs. cyklistkách v reklamě je v Česku asi nevyhnutelná a zdravá - čím dřív se ale tahle diskuse posune dál - do světa, "v němž, jak říká Petr Václavek, " je slovo PUSH (tlačit) nahrazeno slovem ENGAGE (upoutat, získat, zapojit a angažovat)," tím lépe.