Posted by Jaroslav Cír on 10/04/2012 at 18:01 in akce, londyn v praze, mobilizace, výzkum | Permalink | Comments (0) | TrackBack (0)
|
Současné trackingové studie značek jsou, podle mého názoru, jeden z nejzbytečnějších druhů výzkumu trhu. Jednou z mála skutečně užitečných informací, které z trackingu dostanete, je povědomí o značce (hlavně to spontánní) - je dobré vědět, kolik lidí zná vaši značku a jestli povědomí o vaší značce klesá nebo roste. Problém začne ve chvíli, kdy budete chtít vědět, jestli lidi přišli s vaší značkou do styku na ulici, v klubu nebo na Facebooku.
Většina trackingových studií totiž vznikla v době, kdy jsme skutečně víc dřepěli před televizí. V té době jsem se mohl skutečně ptát lidí, jestli viděli moji reklamu za a) v televizi, b) v novinách a byl jsem spokojený, když 90% lidí tvrdilo, že reklamu vidělo v televizi.
Ten "starý" tracking byl jednak orientován na televizi a druhak na "recall", tj. vzpomínky na to, že jsem reklamu v televizi viděl (většinou) 2 týdny a déle potom, co reklama v televizi skutečně běžela.
Svět se ale posunul, nikdo na nic 2 týdny nečeká, značky ke mě mluví kdekoli a kdykoli a já bych měl mít okamžitý feedback ohledně toho, kde se zákazník s mojí značkou setkal - řekl mu o ní kámoš na Facebooku, byl na festivalu, kde značka sponzorovala jedno z jeviští, viděl lidi v metru, jak pijou kafe z označkovaného kelímku, stáhnul si na mobil aplikaci, kterou značka vytvořila?
Takhle uvažovala Fiona Blades a její kolegové z Mesh planning, když navrhli metodologii využívající mobilní technologie k trackování skutečených zkušeností a zážitků lidí se značkou, v reálném čase.
Přijďte si o "Trackingu reálných zkušeností" se značkou nejen poslechnout víc, ale hlavně se naučit, jak na něj - přímo od Fiony Blades, 5.4.2012. Registrační formulář otevřete kliknutím SEM (50% kapacity workshopu je již v tuhle chvíli naplněno):
Posted by Jaroslav Cír on 17/03/2012 at 14:36 in londyn v praze, mobilizace, plánování, výzkum, značky | Permalink | Comments (0) | TrackBack (0)
|
Jsme moc rádi, že naše pozvání na první Londýn v Praze v letošním roce přijala Fiona Blades, zakladatelka agentury MESH Planning, která se specializuje na tracking zkušeností a zážitků spotřebitelů v reálném čase (“real consumer experiences tracking").
Workshop s Fionou Blades Londýn v Praze se uskuteční 5. dubna v galerii v prostorách M factory v Osadní 35 v pražských Holešovicích. Proběhne od 10-16hodin a bude rozdělen do 2 hlavních částí: 1. "Learning": ve které nás Fiona seznámí s metodou a příklady výzkumu spotřebitelských zkušeností v reálném čase, 2."Doing": ve které společně nakoumáme a navrhneme design první "case study" v ČR. Místa na workshopu budou záměrně omezena a pozvánky budou směřovat na lidi, o kterých víme, že mají zájem a schopnosti dělat věci smysluplně jinak.
Fiona má za sebou dlouholeté zkušenosti v oblasti výzkumu a plánování, za svou profesní kariéru zastávala pozice Marketing Manager potravinářského koncernu Spillers Foods nebo Advertising Planning Director. V roce 2006 se rozhodla následovat nový trend v marketingu a založila si svou vlastní výzkumnou agenturu MESH Planning zaměřenou na tracking spotřebitelů v reálném čase, který měří sledování reklamy napříč mediatypy od televizní reklamy, přes outdoor, in store až k word of mouth.
Její novátorský přístup k trackingu vnímání spotřebitelů jí vynesl umístění v seznamu "10 to watch, the new Facebooks" v prestižním časopise Media Week. Mezi lidmi z branže se o Fioně běžně mluví jako o bořitelce ortodoxního přístupu k výzkumu dodnes prosazovaného zejména velkými globálními agenturami. Fiona Blades získala rovněž umístění v žebříčku časopisu Research 50 Faces to Watch in 2007, je také členkou Cranfield School of Management MSc Advisory Board a Hackney and City Carers Partnership Board.
Posted by Jaroslav Cír on 04/03/2012 at 13:36 in inspirace, londyn v praze, osobnosti, výzkum | Permalink | Comments (0) | TrackBack (0)
|
Lajka byla znamenitým sovětským psem, který vzlétl do vesmíru v kosmické lodi Sputnik 2 a kterého jsme měli kdysi fakt rádi. Lajky, které většina z nás dává značkám na Facebooku, nás stojí míň než uprdnutí. Tyhle lajky mají význam jenom pro některé PR agentury a marketéry, kteří v zoufalství z tekoucího a nevypočitatelného světa, považují rostoucí počet lajků za stabilní ukazatel rostoucí hodnoty značky.
Posted by Jaroslav Cír on 15/02/2012 at 21:23 in facebook, značky | Permalink | Comments (0) | TrackBack (0)
|
Pokud na workshopu rozdělíte lidi do menších skupin a dáte jim za úkol vymyslet novou stolní hru, pravidelně zvítězí ten tým (tj. vymyslí tu nejspíš hratelnou a efektivní hru), který tu svou hru začne zkoušet hrát a uvádět tak do praxe co nejdřív, tj. rychle přejde od diskusí a konceptování k prototypu. Dočetl jsem se to v http://ascc.artsci.wustl.edu/~ksawyer/groupgenius/
Posted by Jaroslav Cír on 01/01/2012 at 22:27 in inovace | Permalink | Comments (0) | TrackBack (0)
|
Model Censydiam je stejně jako Needscope založen na (zjednodušeném) psychoanalytickém chápání člověka a jeho motivací (více o této a dalších Roschachových skrvnách ZDE). Užitečný jako sluha na začátku procesu plánovní značky (za málo Kč) pro přemýšlení o tom, kterým směrem se vydat, ale skutečně zlý pán a diktátorský model, pokud podle něj výrobce začne řídit značku. Pak skončí u karikatur segmentu cílového zákazníka typu "Družní" a s nezajímavou značkou, podobnou mnoha dalším.
Posted by Jaroslav Cír on 22/10/2011 at 13:02 in archetypy, needscope, segmentace | Permalink | Comments (1) | TrackBack (0)
|
Děláme workshopy proto, abychom přišli s novými nápady a nakonec znovu a dokola opakujeme to, co už jsme slyšeli vloni...
Přitom může člověk z takového workshopu - s klientem, agenturou, se zákazníky - vytěžit maximum. Chce to - myslím - rychlý posun od dat z Nielsenu a racionalizací cílových skupin k tomu nutnému smazání dělící čáry mezi klientem a zákazníkem (tj. korporací a lidskou bytostí). Kromě toho, že se s klientem budeme bavit o tom, kolik procent jeho cílovky tvoří "družní pijáci", se ho hlavně ptejme, kdy se naposledy dobře a družně opil. Zeptejme se ho na to, jak se cítíl, když přemýšlel o tom, jestli si pořídí hypotéku a uváže si na krk balvan na 20 let...nebo, jak se cítil, když se mu narodilo dítě a kupoval první balík plenek.
Takový posun - ke vzpomínkám na zážitky - není samoúčelný, je nutný. V rámci workshopu nemůžeme simulovat prožitek jako takový (narození dítěte vůbec ne, opilost možná, ale spíš bych to nedělal...). A simulace prožitku není nutná, protože to, co potřebujeme, je vzpomínka na daný prožitek. Čím hlubší prožitek to byl, tím hlouběji je otisk vzpomínky vyražený, jako orel do mince, do naší paměti. Vzpomínky na emocionální prožitek - společně s racionální znalostí kontextu problému - jsou pak zdrojem nápadů, řešení (a hlavně palivem pro odvážná rozhodnutí), které mají skutečnou sílu a emocionální pravdu a tak i šanci žít a přežít - přesvědčuju se o tom na každém projektu.
Posted by Jaroslav Cír on 18/09/2011 at 18:10 in inovace, inspirace | Permalink | Comments (1) | TrackBack (0)
|
Facebookové stránky jsou pro značky jednoduchým, levným a interaktivním nástrojem pro uskutečnění věrnostního programu (tj. takovým, který rychloobrátka dlouho hledala a myslím, že nenašla). Na druhou stranu budu jen těžko pomocí FB stránek hledat nové zákazníky (pro rychloobrátkové značky určitě ne, pro byty a drahé hodinky možná).
Pokud jsou tedy stránky značky na Facebooku nástrojem věrnostního programu, pak tam nebudu věrným zákazníkům ukazovat reklamu (tedy možná budu, ale jenom jednou a jako prvním, aby měli pocit, že jsou první, kdo ji uvidí), ale budu jim zprostředkovát privilegia a výhody (včetně slev) a obsah, který jinde neuvidí.
Znovu ožít můžou, díky Facebooku - zase myšleno pro rychloobrátku - kupóny, se kterými jsme si v Unileveru v před-Facebookových časech neuměli úplně poradit. Značky se tak můžou vyhnout ničivým Slevomatům, které paradoxně vyrostli taky díky Facebooku.
Spíš než o tom, jak dostat nové zákazníky značky díky Facebooku, je to o tom, jak dostat stávající zákazníky značky na Facebookové stránky značky a zahájit s nimi konverzaci.
Posted by Jaroslav Cír on 04/09/2011 at 18:54 in facebook, social networks | Permalink | Comments (0) | TrackBack (0)
|
Facebook je bordel. Je to Koněvova ulice, kde potkáte tlustou paní s nákupní taškou z Billy, cikány, kychyňská studia, restaurace a pajzly, billboardy, blázny, politky, smrad a kočky a psy. Všechno na jedné zdi. A ta nesmyslná ulice a zeď dávají smysl.
Google plus je nalajnovaná Pařížská, kde si vykračuje internetová elitka. Je to Sluneční město, kde se malenky a malíčci spořádaně dělí do kruhů. Je to seznam, kde najdu to, co znám.
Posted by Jaroslav Cír on 18/08/2011 at 11:47 in facebook, social networks | Permalink | Comments (0) | TrackBack (0)
|
Minulý týden jsme pro jednoho z našich klientů dokončili semiotickou analýzu zaměřenou na maskulinitu, mužství a chlapství. V rámci analýzy jsme sledovali i reprezentaci chlapů a maskulinity v reklamě. Chlap v reklamě je (mimo jiné portréty) často zobrazován jako směšná, jednoduchá figura schopná myslet jenom na pivo, nebo jako aspirativní ale nudný panák/figurína, např. z reklam na Gillet.
Portréty chlapů v reklamách z poslední doby jako je "Nejzajímavější chlap na světě" nebo "Old Spice" zůstávají ironické, ale jdou zároveň za hranici prvoplánového zesměšňování chlapů a chlapství:
Na první čtení je "Nejzajímavější muž na světě" směšná karikaturu ukecaného chlapa. Reklama ale zároveň pracuje s ironií tak jemně, aby nám dala prostor projektovat do toho chlápka vlastní fantazie - fantazie o tom, že někdo jako je on (tj. jako jsme my) skutečně existuje. Síla tohoto přístupu spočívá v nejednoznačnosti, v jemném balancování ironie a fantazie.
Posted by Jaroslav Cír on 08/07/2011 at 17:24 in reklama, semiotika | Permalink | Comments (2) | TrackBack (0)
|


