Trapster je hitem letošního jara. Jen pro připomenutí - je to iPhonová aplikace založená na GPS modulu, spojená s Google mapami, která ukazuje vaši polohu a varuje před možnými "pastmi" /jak to sama nazývá/ v podobě několika druhů kamer, měřičů rychlosti a míst častého výskytu policejních hlídek. Umí samozřejmě i to co běžná navigace - tedy plánovat a sledovat trasy. Jedinou nevýhodou stále zůstává nutnost být online (pro průběžný příjem dat z Google map), což pro zahraniční cesty samozřejmě nepřipadá v úvahu. Novinkou Trapsteru je propojení s Facebookem a Twitterem, kde se velmi jednoduchou formou objeví ve vašem profilu odkaz na to, že jste odreportovali past, o jaký druh pasti se jedná a kam jste ji umístili. Tento odkaz vede na web, kde můžete o této zprávě hlasovat (jestli si dotyčný náhodou nevymýšlí).
Jako správný iPhonový entuziasta jsem tuto aplikaci doporučil dalším
minimálně deseti lidem a česká komunita se nám utěšeně rozrůstá. O tom totiž celý Trapster je - o komunitě, která svými místopisnými lokálními znalostmi obohacuje ostatní uživatele minimálně tím, že je varuje před policejními kontrolami a pokutami. Řekl bych užitečná spolutvorba, co říkáte?
1. dubna ve 14.00 hodin jsme spustili facebookovou aplikaci Shine your city green jako společný projekt agentur Lemonade a Nydrle. Jeho záměrem je jednak přispět svým malým vkladem k péči o životní prostředí a druhak otestovat a empiricky vyhodnotit nové možnosti sociální komunikace.
Sociální sítě přinášejí do komunikace obdobnou změnu, jakou znamenal formát mp3 pro hudební průmysl. Již podle prvních předběžných výsledků je vidět, že oblast sociální komunikace má především mezi mladými lidmi velkou budoucnost a stává se pomalu ale jistě novým - nikoli mediálním kanálem -, ale na zcela nové filozofii založeným způsobem komunikace, jenž se časem stane nástupcem klasické reklamy.
Projekt Shine your city green vznikl v rámci jedné z pracovních skupin na konferenci Londýn v Praze. Za jeho prapůvodního duchovního iniciátora by se tedy dal označit pan Jaroslav Cír, známá postava evropského výzkumu a propagátor spolutvorby. Projekt vznikl ve skupině Petra Václavka z agentury Lemonade, jenž ho následně v rámci konference také odprezentoval. Ve své původní podobě se týkal změny spotřebitelského chování v užívání vody (a šetření s ní).
Autory projektu lákalo zcela originální zpracování formou sociální komunikace, která se vyznačuje tím, že je zcela nezávislá na klasické reklamě a centralizovaných médiích. “Zajímalo nás, jestli má podobný projekt šanci se uchytit bez toho, aniž bychom lidí děsili další ekoteroristickou kampaní v médiích s uschlými stromy a nebohými dětmi.”, říká k tomu Petr Václavek, z agentury Lemonade.
Proto se tým agentury rozhodl projekt ideově dopracovat a dotáhnout do konce - spuštění na dnes nejrozšířenější sociální síti Facebook. Již krátce po vzniku facebookové skupiny Shine your city green se do ní přihlásily desítky lidí ze všech koutů republiky a začaly ji podporovat. Zcela intuitivně - aniž bychom museli komukoli cokoli složitě vysvětlovat - mladí lidé pochopili o čem tato aplikace bude a aktivně se těšili na její spuštění.
Ještě před samotným spuštěním aplikace dosáhl počet podporujících lidí ve skupině jednoho tisíce a v současné chvíli je jich 1.084 - facebooková skupina sdružuje lidi určitých společných zájmů. K facebookové skupině jsme dále vytvořili profil zeleného panáčka se jménem Rozsviť své město zeleně, jehož si spontánně během prvního dne přidalo zhruba 500 lidí. Díky vytvořenému profilu jsme schopni pružněji oslovovat a komunikovat s jednotlivými lidmi. Tento princip komunikace už dnes velmi dobře používá např. Bernard Beer, skupina Wohnout nebo agentura Lemonade.
“Technické řešení je zajímavé v tom, že jsme spojili několik platforem. Jednak naši vlastní databázi zelených teček, platformu Google Map a sociální síť Facebook. Jedná se o poměrně inovativní řešení, které navíc budeme překlápět do angličtiny a uvažuejeme o mutaci pro iPhone. S příchodem nových technologií jsou naše možnosti v podstatě neomezené.”, říká Michal Nýdrle, hlavní garant technické přípravy a realizace projektu.
Záhy po spuštění aplikace na Facebooku - kterou naleznete na http://apps.facebook.com/shineyourcitygreen/ - se velkou rychlostí rozšířilo její používání a lidé velmi spontánně toto dění komentovali ve svých statusech. Díky masivnímu zvaní mezi facebookovými přáteli jsme se stali svědky prvního “virusového” šíření mezi lidmi, což je v podstatě princip správně fungující sociální kampaně. “Potvrdilo se nám, že komunikace 21. století není o síle rozpočtu, nýbrž o síle myšlenky a chytrém využití nových možností sociální komunikace.”, dodává k tomu Petr Václavek z Lemonade.
Příprava, realizace a spuštění se zcela obešlo bez podpory klasických médií a její filozofie je v přímém rozporu s old-schoolovým pojetím reklamních kampaní minulého století. Bez zajímavosti jistě není také fakt, že příprava a realizace, jakož i samotné spuštění bylo zcela zdarma - kryto pouze naší interní prací. Ukazuje se, že 21. století - někdy nazývané stoletím spolutvorby - přináší do oboru komunikace zcela zásadní změnu. Ta se odehrává především v emancipaci spotřebitele, protože podobnou kampaň může od této chvíle zcela zdarma spustit jakýkoli tvůrčí jedinec na libovolné téma. Končí monopol reklamních agentur a centralizovaných médií pro přenos ideí a sdělení - neříkáme, že jsou mrtvá - ale jejich vliv bude postupně slábnout, tak jako slábl vliv hudebních vydavatelství v posledních deseti letech díky masivnímu rozšíření formátu mp3.
“Budoucnost projektu Shine your city green je v rukou jeho uživatelů. Buďto se rozšíří do dalších zemí a získá popularitu (čemuž hodláme napomoci anlickou jazykovou mutací), nebo časem zanikne. Naším záměrem bylo ukázat, že existují nové možnosti komunikace a vytváření komunit. A s výsledkem jsme již první den po spuštění víc než spokojeni.” dodává Václavek.
Marshall McLuhan říká: "nejdříve tvarujeme naše nástroje a naše nástroje pak tvarují nás". McLuhan netvdí, že nás nástroje dramaticky mění - pouze nás dotváří: nůž je jen prodlouženou, ostrou rukou. Nástroje "sociálních sítí" nás tvarují zajímavým způsobem. Facebook ani Twitter z nás neudělají nové a lepší lidstvo, které se bude držet za virtuální ruce a tančit po obvodu planety. Facebook jen zvýrazní to, co už dávno jsme.
Podstatou Facebooku je neustálý tok informací, jejichž většinu tvoří "status updates", tj. zprávy vašich facebookových přátel o tom, co právě dělají. Obsahy "status updates" se dají rozdělit mnoha způsoby. Jedním typem status updates je "enjoyment v přímém přenosu".
Tohle jsou skutečné příklady "enjoymentu v přímém přenosu" od mých facebookových přátel:
"...právě popíjí vínko s přítelem"
"... zrovna se dívá na skvělý francouzský film"
"...kaká" "...nakupuje"
Ve všech případech se jedná o "nefalšovaný" enjoyment. Proč si ten prožitek ale kazíme tím, že o něm píšeme zprávy? Proč si raději jenom skutečně neužíváme to, že právě pijeme víno nebo kakáme? Je očividné, že každá reflexe na enjoyment, potažmo každá zpráva o něm podaná, skutečný prožitek ničí. Sex, jako enjoyment par excellence, je toho důkazem. Jenom prostitutka nebo manželka z otřepaných vtipů může updatovat svůj status na Facebooku zpod funícího manžela/klienta místo toho, aby si prostě četla noviny.
Reportujeme prožitek proto, že se o něj chceme podělit s přáteli? To je očividný, myslím ale, že ne ten pravý důvod. Uvnitř našich hlav jsme všichni zpravodajové o našich prožitcích - používáme k tomu vnitřní hlas, který (až na vyjímečné chvíle) nejde vypnout.
Náš vnitřní hlas rozhodně nepodává zprávu našim přátelům a v případě enjoymentu se nezpovídá ani nám samotným, říká psychoanalýza obecně a Lacan zvlášť důrazně. Enjoyment (jouisssance) nemá co dělat s relaxací - k enjoymentu jsme bičováni tím, čemu Freud říká "ego-ideal". "Ego-ideal" je oko, které patří "Big Other", tomu neviditelnému, koho přesvědčujeme o tom, jací jsme pašáci a jak si život dokážeme užít - to všechno proto, abychom si za to od "Něj" vysloužili pochvalu.
Facebook, Twitter apod. nám umožňují (mimo jiné, praktické a užitečné využití) kazit si neuvěřitelně rychle a jednoduše všechny prožitky tím, jak se od nich distancujeme, když je nesmazatelně zapisujeme do digitální prázdnoty.
Pátek třináctého byl pro zakladatele Facebooku šťastným dnem. Právě v tento den totiž oznámil překročení hranice 175 miliónů registrovaných uživatelů tohoto nového fenoménu 21. století. A nejen to, někdy v tomto týdnu by měl Facebook celosvětově překonat hranici 200 milionů registrovaných uživatelů, k čemuž přispěla, mimo jiné, taky Česká republika, kde se počet uživatelů za poslední půlrok zdvojnásobil na současných cca. 330 tis. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg musí být šťastný a spokojený zároveň. Nové globální médium totiž od základů mění obor komunikace, marketingu a reklamy a ukazuje cestu budoucím novým možnostem nejen v těchto oblastech. Přečtete si víc informací v článku ze serveru Allfacebook.com: According
to public statistics and statements made by Facebook (combined with our
own estimates), the company has surpassed 190 million users and should
surpass 200 million users before the end of the month. At the end of
February, Mark Zuckerberg told MSNBC that the company was growing by over 700,000 users a day, including 1
million a week in the United States alone. The company also announced
that they surpassed 175 million users back on February 13th.
Rather than slowing in growth, as MySpace has experienced, growth has
increased in terms of the absolute number of active users. Facebook
also claims that the number of users returning daily still hovers
around 50 percent of active users. If Facebook can continue at this
pace, the company should easily surpass 300 million users before the
end of the year, which is approximately 20 percent of the total
internet population.
The company is also hoping that growth continues as they roll out
new products and continue to open up developer access to valuable
platform data. Facebook’s growth continues to increase as the company
expands its reach into new demographics. Today’s news that the company
has been translated into Hebrew and Arabic, amounting to over 40 languages, further supports Facebook’s international expansion.
If Facebook can continue such phenomenal growth, there’s a good
chance that half of the global internet population will be on Facebook
by the end of next year. That’s an unscientific assertion though so
don’t quote it! Whether or not the company can obtain such a massive
saturation has yet to be seen but there’s no doubt that the company is
on the fast track to global social network domination.
Now all that remains is a breakthrough business model but perhaps
that is right around the corner. How would you monetize 190 million
users?
Posted by Nick O'Neill on March 11th, 2009 3:32 PM
O
síle komunitní sítě Facebook se mluví stále častěji – takže si získala
pozornost tvůrců sociálních reklam. A první výrazné projekty se
objevují už také u nás.
Pamatujete si z dětství vontský Večer světel z Foglarovy knížky
Stínadla se bouří? Vontové, kteří si přáli hřiště, manifestovali svou
touhu tím, že večer rozsvítili u sebe doma barevný lampion. Dnes něco
podobného zkoušejí některé sociální kampaně. Jenže na internetu a
prostřednictvím komunitní sítě Facebook. A zatímco Vontové „rozsvítili“
tímto způsobem jen svou městskou čtvrť, aby ukázali, kolik Vontů po
hřišti touží, sociální kampaně hodlají podobnou formou „rozsvěcet“ na
internetu celou republiku, nebo nejlépe celý svět.
Chobotničky,
kam se podíváš O Facebook se opřel například Nadační fond Pro knihovnu,
iniciativa usilující o postavení Kaplického nové budovy Národní knihovny v Praze Na Špejcharu. Když se podíváte na webové stránky www.proknihovnu.cz, můžete si kromě jiných informací prohlédnout taky zajímavou mapu s desítkami ikonek malých Kaplického „chobotniček“. Je to klasická internetová mapa České republiky – ikonky do ní může pomocí sítě Facebook vložit každý, kdo si přeje stavbu knihovny. Ikonka se pak zobrazí na mapě v místě
jeho adresy. Mapa tak ukazuje, kolik příznivců nová knihovna má a odkud
jsou. Rozsviťte svá města zeleně „Nedávno jsem slyšel jeden hezký
citát: ‚Kdybyste na své přátele mluvili tak, jak na ně mluví klasická
reklama, tak by vám dali pěstí.‘ Sociální sítě stojí právě na tom, že
je to nové prostředí pro mladé lidi, které má svá nová pravidla a
funguje na nových principech. Když lidi nenecháte vaši kampaň
spoluvytvářet, tak peníze za ni proletí oknem,“ tvrdí Petr Václavek, manažer reklamní agentury Lemonade.
V současnosti připravuje na Facebooku podobnou kampaň, jako je ta propagující stavbu knihovny.
V případě jeho projektu ale půjde o manifestaci přívětivého přístupu k životnímu prostředí a k šetření vodou i energií. Kampaň má název „Rozsviťte svá města zeleně“.
„Na
Facebooku vystupuje každý jako jednotlivec, který má svůj okruh přátel.
Ve statusu, kde informuje například o tom, že jde na oběd, bude moci
informovat i o tom, že se rozhodl zeleně rozsvítit své město. Vyplní
potom malý test, týkající se jeho ekologického chování: jestli dává
pokličku, když vaří, nebo zda vypíná vodu při čištění zubů.
Získá profil v podobě ikonky panáčka, jehož barva bude v případě
odpovědí signalizujících šetrný přístup k energii zelená. Tato ikonka
se pak zobrazí na mapě Google Earth v místě, odkud člověk je. Čím víc
lidí se k projektu připojí, tím víc bude na mapě přibývat zelených
panáčků, až se zeleně rozsvítí celá města,“ vysvětluje Václavek.
Pokud
budou odpovědi naznačovat spíš plýtvání energií, dostane člověk
červeného panáčka, ale získá současně přístup na webovou stránku, kde
se může v tomto směru poučit – dočte se například, že vypnutím vody při
čištění zubů ušetří až devět litrů a že použitím pokličky zabrání
velkým tepelným ztrátám. „Nenásilně se dozví, co má dělat, a může své
skóre zlepšovat,“ říká Václavek. „Ve finále bude mapa interaktivní,
nebude omezená hranicemi, takže třeba New York a Praha spolu budou moci
soupeřit o to, které je zelenější. Rozsvítit se tak mohou města na celé
planetě. Navíc tenhle přístup může přimět lidi, aby šetření zdroji
považovali za normální. Před pár lety bylo třídění odpadu neobvyklé,
dneska je to běžná praxe. A kdybych ho netřídil, tak mi to vytknou
vlastní děti. Na Facebooku má také každý člověk svou sociální skupinu a
bude chtít před ní obstát.“ Vzniklo to na workshopu Václavkův projekt
vznikl na konferenci Londýn v Praze. Tu uspořádal loni v Praze Jaroslav
Cír, marketingový odborník, pracující pro Unilever. Účastníci
navrhovali během speciálního workshopu kampaň na téma šetření vodou.
Václavek přišel s projektem komunikace přes Facebook a zvítězil. Poté
jej rozpracoval do reálné podoby – technické řešení zpracovalo Nydrle
Studio Michala Nýdrle. Ve zkušební podobě by se měl projekt objevit na
internetu příští týden, od dubna se má rozběhnout naostro.
Autor: JAROSLAV KRUPKA, Lidové Noviny 25. února 2009
Vsadím se, že v mnoha sekretariátech mnoha českých politických stran zazněl poslední dobou podobný dotaz: "Ty, Fando co bysme mohli dát na ten fejzbůk? Prej teď na to lidi hodně choděj?". Ano, lidi na to doopravdy hodně chodí a zajímavé (nejen pro politické strany) je kdo a proč na něj chodí. Je to "new generation", nebo "generation next", chcete li. Nová generace lidí, která od základu mění způsob konzumace a šíření médií.
Ocitli jsme se oběma nohama v 21. století. Okolo se dějí naprosto zásadní změny, které se každého z nás bytostně dotýkají. Někteří to nazývají krizí, přesto si myslím, že je to zcela zásadní a pozitivní proces. Přestává fungovat starý řád věcí, zavírají se továrny, hroutí se finanční instituce, klesá celosvětová poptávka po výrobě a produkci surovin. Co se to tedy vlastně děje?
V zásadě by se to celé dalo shrnout následujícícm jednoduchým způsobem. V minulém století, které si pro pořádek nazvěme "Industriální érou" byla hlavním hybatelem věcí IDEOLOGIE. Proti sobě stály dva nesmiřitelné světonázory, jež rozdělily obyčejné lidi po celém světě na pravici a levici. Ideologie s sebou přinesla nutnost politických stran, jež reprezentovaly tu či onu stranu ideologické mince. Hlavní úlohu v šíření informací a konzumaci mediálního obsahu hrála televize. Televize poskytovala poměrně jednoduchý způsob jak relativně rychle a efektivně oslovit masy. Masy levice, nebo masy pravice. Není tedy divu, že televize vždy byla na předním místě zájmu politiků a její kontrola byla vždy jejich prioritou. Celkový součet obětí industriální éry je 40 miliónů v první a sedmdesát miliónů lidí v druhé světové válce.
Vypadá to, jako by se lidstvo poučilo. Vkročili jsme do nového století, jež si pro pořádek nazvěme "Érou spolutvorby". Právě o spolutvorbu teď půjde nejvíc a stane se hybatelem všeho dění v tomto století. Začínáte si taky všímat, že pravičáci a levičáci pomalu vymírají, protože to jsou de facto vaši otcové a dědové? Začínáte si připadat směšně a předpotopně, když byste měli hájit jakousi ideologii? Příjde vám, že mariánsko-tereziánský způsob vzdělávání nestačí nárokům dnešní nové měnící se doby a musí se od základů změnit? Taky máte pocit, že udělat masovou reklamní kampaň už dneska prostě nestačí? Ano, vítejte v novém světě, světě spolutvorby generace next.
Dalai Lama prohlásil, že dvacáté století bylo stoletím násilí a jedenadvacáté bude stoletím dialogu. Odsud už je jen krůček ke spolutvorbě. A co že je to ta tolik a stále zmiňovaná spolutvorba? Dřív (v industriální éře) se v naší branži říkalo: "Jeden obrázek vydá za tisíc slov." Dnes by se k tomu hodilo dodat: "Jedna pozitivní inspirace vydá za sto tisíc reklamních kampaní." A to je jádrem celé spolutvorby. Osobně a individuálně inspirovat své okolí a měnit tak veškeré okolní dění. Old school marketing je postaven na principu PUT-IN & PULL-OUT. Tedy co do toho dám a co mi z toho vypadne. Všimněte si, že všechny velké věci vznikly přesně naopak. Google, YouTube, Facebook - to všechno jsou příklady nezištného projektu, jenž měl především někomu něco přinést (většinou nějakou novou příjemnou službu) a teprve postupně se kapitalizoval ve velkých penězích. I o tohle půjde. Začít dělat věci jen tak, protože znamenají všeobecný pozitivní přínos pro komunitu. Ale pozor, tohle není nějaká pitomá charita, tohle je seriózní business! Osobně v tomhle vidím obrovský (a možná největší) potenciál pro budoucí rozvoj značek.
Nicméně zpět k Facebooku. Dramaticky ho (stejně jako celý internet) nepochopili všichni ti, kteří vidí jeho využití v bannerové reklamě. To je jen starý formát na novém médiu. Možnosti online a speciálně Facebooku jsou prostě fantastické a skoro nekonečné a já se jen těším, až nějaký první český osvícený zadavatel udělá historicky první engagementový break-through a všem ostatním ukáže jak se to dělá. Přijde to každou chvíli, teď už jen kdo bude první. Okolo Facebooku se v poslední době vynořuje obrovské množství článků. S velkou chutí se do nich nořím a vždycky se těsím na dva mýty (zatím mě ještě žádný článek nezklamal) - v prvním se hovoří a jakémsi muži z Anglie (jindy z Mexika), který zavraždil svou ženu poté, co si změnila status na "nezadaná". Druhý mýtus hovoří o jednom managerovi, kterého si prolustrovala personální agentura a nedostal místo o které se ucházel. Ten první by se hodil maximálně tak do pořadu černá sanitka, a k tomu druhému jen tolik - i kdyby to byla pravda, je to v pořádku, protože se jen špatný člověk ucházel o špatnou pozici.
Zajímalo mě v souvislosti s tím, jak pomalu začíná mizet potřeba politických stran, jak si politici stojí v novém médiu. A výsledky mě pobavily. Pořadí politiků určuje počet jejich fanoušků - tedy unikátních lidí, kteří se k příslušnému politikovi přihlásí a podporují ho, tedy veřejně se s ním ztotožní (anebo ztrapní). V celosvětovém měřítku asi nikoho nepřekvapí, že číslem jedna je nový americký prezident Barrack Obama.
Vede s mimořádným náskokem 5.5 miliónů fanoušků. Mimochodem, byl to právě on, kdo poprvé v historii mohutně zapojil nová sociální média do své předvolevní kampaně. Následuje ho John McCain a Sarah Palin - dva ideologičtí protivníci s půl miliónem fanoušků (zde je vidět jak mohutně jim Obama utekl). A kdo že je na čtvrtém místě? Žádná Hillary, žádný Tony, žádný Vladimir. Čtvrté místo mi vyrazilo dech, protože ho obsadil M.K. Atatürk se 400 tisíci fanoušky. Zakladatel moderního tureckého státu, narozený v roce 1881 se v pozitivním slova smyslu v hrobě obrací a nám nezbývá než dodat, že některé odkazy jsou zkrátka živé napříč staletími.
A co náš domácí zabahněný politický luh a háj? Nejpopulárnějším českým politikem je David Rath - ale naopak. V jeho Anti-klubu Davida Ratha se během posledního ani ne měsíce sešlo na 7.5 tisíce fanoušků - tedy vlastně antifanoušků, kteří si myslí, že je zhoubou pro českou politickou scénu. Stal se tak nejvíc nejméně populárním politikem na českém Facebooku. Zajímavé je, že David Rath předstihl o pár hlasů i někdejšího světově proslulého indonéského diktátora Suharta. Druhá příčka, tentokrát pozitivně myšlena patří jedinému skutečnému gentlemanovi české politiky panu Karlovi von Schwarzenbergovi. Poslední mohykán, kvůli kterému má ještě pořád smysl politiku sledovat, a jediný čitelný ministr s pevnými názory a nebojácnými činy. Zajímavé je, že svou fanouškovskou stránku na Facebooku nezakládal (udělali to sami fanoušci) a dnes čítá nějakých 6.5 tisíce fanoušků. Těšil jsem se, kdo bude třetím nejpopulárnějším politikem českého Facebooku a i v tomto případě jsem se nestačil divit. Už jen proto, že sice mohu zmínit jméno politka - je to Jiří Paroubek, i fakt, že je to stejně jako v případě Davida Ratha myšleno přesně naopak, ovšem protože tohle je slušný blog, nemohu si dovolit ocitovat plný název třetí příčky s 5 tisíci anti-fanoušky. Mimochodem, pan Paroubek má okolo sebe víc anti-skupin, skupina s názvem antiparoubek.cz má nyní více jak 6 tisíc příznivců. A hledal jsem dál. Co náš prezident? Na jeho oficiální Facebookové stránce se to v komentářích hemží superlativy, spoluobčané z celého světa ho vynášejí do nebes, ovšem něco tady jaksi chybí - možnost vložit vlastní komentář. Jak se tam všechny ty oslavné ódy dostaly? Že by v sekretariátu pana hradního tiskového Mefista? Hm, tohle přece dojde i průměrně pokročilému uživateli, že tady něco smrdí... Nicméně, našemu současnému prezidentovi fandí necelé 2 tisíce uživatelů, ovšem polovina vyjadřuje přesně opačný postoj vstupem do skupiny "Václav Klaus is not my president". Náš předseda vlády dramaticky pokulhává s 800 fanoušky (a lepší už to nebude) a peloton naší politické elity uzavírá Pavel Bém s 88 členy a Jiří Paroubek na jehož fanouškovské stránce není registrován ani jeden fanoušek. Aby mu to nebylo líto, alespoň jsem se rozhodl ho nahlásit.
Rozhodnutí administrátorů internetové sociální sítě Facebook, kteří z profilů některých uživatelů odstranili fotografie kojících žen, způsobilo nebývalou odezvu. Pod petici „Hej, Facebooku, kojení není obscénní!“ se během několika dní virtuálně podepsaly desítky tisíc lidí. Celkově se do včerejška proti zákazu zveřejňovat kojení na této síti postavilo již více než 139 tisíc lidí.
Mluvčí Facebooku Barry Schnitt reagoval prohlášením, že server drtivou většinu fotografií, na kterých je vidět kojení, nemaže, protože jsou v souladu s uživatelskými podmínkami. „Fotografie, které zobrazují plně odhalené ňadro, tedy ukazují bradavku nebo dvorec ňadra, tyto podmínky porušují. Pravidla stanovují, že je do Facebooku zakázáno vkládat obscénní, pornografický nebo sexuálně explicitní materiál,“ uvedl Schnitt a dodal, že na odstraněné fotografie v drtivé většině upozornili a stěžovali si sami uživatelé.
Podle agentury Reuters někteří nespokojenci nezůstali jen u podepisování petice, a dokonce demonstrovali před sídlem Facebooku v Kalifornii.
Mezi desetitisíci lidí z celého světa se proti postupu Facebooku ohrazují i některé Češky. V diskusi pod peticí jedna z nich označuje postup Facebooku za středověký a pokrytecký.
Naproti tomu postup Facebooku nepřekvapil některé tuzemské internetové odborníky. „Většina podobných sociálních internetových sítí má obdobná pravidla,“ řekl LN Patrik Zandl, šéfredaktor webového magazínu Lupa.cz zabývajícího se děním na internetu. Mezi uživatele sítě, které rozhodnutí stáhnout fotografie kojících žen pohoršilo, patří i Kelli Romanová z USA. Ta je jednou z iniciátorek online petice na Facebooku nazvané „Haló, Facebooku, kojení není obscénní!“, ke které se připojilo již více než 137 tisíc lidí. Podle Romanové některým ženám Facebook dokonce pohrozil, že pokud fotografie zobrazující kojení znovu na Facebook vloží, bude jejich profil smazán.
Facebook je přitom jinak velmi svobodnou sociální sítí, do které mohou její členové vkládat své fotografie, zakládat tematické skupiny, zvát se na akce či spojit se s přáteli a sdělovat, co právě dělají. V současné době má již přes 120 milionů členů po celé planetě. Přístup administrátorů sítě, který by se dal shrnout do věty: „Kojení ano, ale bez viditelných dvorců a bradavek“, rozpoutal mezi uživateli Facebooku rozsáhlou diskusi o přijatelnosti kojení na veřejnosti.
Zatímco v Česku je poměrně běžné potkat například kojící ženu ve vlakové soupravě nebo třeba i restauraci, zkušenosti cizinek jsou v tomto ohledu velmi rozdílné.
„Jsem ze Švédska a žiji již pár let v Irsku. Byla jsem naprosto šokována přístupem místních ke kojení na veřejnosti. Když jsem jednou večer obsluhovala v baru, žena, která chtěla kojit, byla vykázána ven. Přála bych si, aby svoboda kojit na veřejnosti byla celosvětová,“ uvedla například v diskusi k petici Phoebe Mattssonová.
„Nechápu, co je na bradavce nebo prsním dvorci pornografického? Jaká věc může být více přírodní a něžná, než je kojení dítěte? Možná je to tím, že o podobných věcech rozhodují manažeři muži, a nikoli ženy,“ ozývá se Caroline Wonsová z Kanady.
Recent Comments