Včera jsem se v Praze zúčastnil akce Broadband Monday. Mluvilo se hlavně o Internetu a  reklamě. Tady je úvodní prezentace Tomáše Řeháka:

Tomáš na začátku vyjmenoval všechny hlavní mediální kanály a ptal se obecenstva, jestli na těchto kanálech čtenost/poslechovost roste nebo padá. Padá, padá, padá. Až na Internet. Ten roste, z hlediska penetrace, konzumace a podílu.

(V Británii je situace podobná. Rádio je zajímavou vyjímkou.  Jeho poslechovost v Británii roste díky digitálním stanicím a díky podcastům, které si lidi stahují na ipody a pak je poslouchají cestou do práce.)

Tomáš mluvil o tom, že se tradiční zadavatelé reklamy v Česku nových médií bojí.  Pro výrobce je stále pohodlnější proložit reklamou další reprízu na Nově, než hledat nové cesty, jak lidi skutečně oslovit. Věci se ale nejspíš brzy změní – příležitost, kterou "nová" média nabízejí, bude očividná i těm nejpomalejším zadavatelům.  Urychlit tuhle změnu pomáhá vznik nových forem, které poskytují zajímavý obsah. Jedním z nejzajímavějších projektů se může stát – po spojení se Seznamem – stream.cz 

Zatím se ale zdá, že zadavatelé přemýšlejí o Internetu jako o další a trochu zváštní televizi, kam budou cpát reklamu stejným, mechanickým způsobem, kterým ji cpou do klasické televize. Internet ale není televize a  nejsou to už ani statické stránky – "mojeznacka.com" – kde efektně ale strnule visí naše značky. Internet je v první řadě konverzace, nekonečno konverzací. Výrobce se musí  snažit, aby dostal povolení vstoupit do takové konverzace, která je  důležitá pro jeho značku a ve které jeho značka může hrát smysluplnou roli. Povolení dostane, když nabídne přidanou hodnotu: vytvoří obsah, který bude hodnotný, zajímavý a zábavný. Tak může  třeba značka Ben & Jerry vstoupit do konverzace o globálním oteplování na Second Life – to je příklad z mojí prezentace ze včerejška:

Na závěr ještě krásný příklad konverzace a přidané hodnoty, která spočívá v tom, že výrobce/prodejce neobvyklý způsob konverzace zprostředkuje a vytvoří zbrusu nový mediální kanál: zákaznice se ptají zrcadla, zda jsou v šatech, které si právě zkouší, skutečně nejkrásnější. Neodpoví jim zrcadlo, ale jejich připojené kamarádky: