Doslov z knihy Jedna čtvrt Letná o lidských vazbách v jedné pražské čtvrti. Odkaz na stránku knihy je pod textem.
Podobně jako medici jsem jako mladý nejistý student provedl své první sociologické šetření raději na mrtvých než na živých respondentech. S notýskem jsem se vydával na pražské a děčínské hřbitovy a zapisoval obsahy náhrobních kamenů. Zajímalo mě, zda se náhrobky za posledních sto let nějak změnily. Zda lidé ve dvacátých letech volili pro své hroby či hroby svých bližních jiná sdělení než třeba lidé odcházející v šedesátých letech nebo třeba jiná než dnes.
Ukázalo se, že člověk před druhou světovou válkou odcházel ze zcela jiného světa než člověk dnešní. Lidé umírali jako páni strojvedoucí nebo „paní inženýrová“, milující otcové, svědomití zaměstnanci, milí učitelé a jako dobří sousedé, vždy ochotní pomoci. Lidé té doby měli pro nás dnes asi nepochopitelnou potřebu popisovat, jakým komunitním životem žili a jak platnými členy společnosti se za svůj život stali. Představte si, jak trapné by nám to dnes připadalo. Třeba u poštovní doručovatelky „Zde odpočívá naše milá paní poštovní doručovatelka, která nám spolehlivě přinášela zprávy a svůj úsměv.“
Komunitní role zemřelého začala být během padesátých let redukována zobecněným třídním postavením. Od sedmdesátých let se ještě projevuje pouze v únikových volnočasových komunitách, například na hrobech vodáků či trampů. Ale od 90. let jsou již náhrobky zcela prázdné. Veškerý obsah mizí a po lidech zůstává pouze jméno a číslo v podobě letopočtu.
Jsme sami a nevíme o tom. Zapomněli jsme žít v širší skupině. A co nás od sebe izoluje, jsou technologie. Samota zraňuje a osamoceni jsme zranitelní. Společnost, která se přestane znát, je jako z vtipu o falešném šachovém velmistrovi. Falešný šachista hraje partie s několika mistry šachu. Přestože šachy vůbec neumí, porazí je. Jednoduše táhne u každého dalšího stolu přesně tak, jak táhl mistr u předchozího stolu. A protože mistři se spolu nebaví, nemohou vidět, že hrají jen proti sobě.
Stránky projektu https://jednactvrt.cz/