Když v nacistickém Německu byla založena výzkumná agentura Gesellshaft für Konsumforschung, zakladatele tehdy asi nenapadlo, jak bude název znít, až se hlavní asociací německosti stane dehumanizovaný byrokratismus vedoucí k továrnám na smrt. Organizace pak raději používala akronym GfK a dnes vykládá svůj název jako zkratku pro Growth for Knowledge.
Z dob první vlny digitalizace se nám dochovaly názvy, které odkazovaly na to, že daný projekt je jen internetovou verzí původní předlohy. Internet byl pro většinu uživatelů stále novinka, a tak se názvy odvozovaly z toho, co jsme znali před internetem. Internetový telefon byl iPhone, internetový denní tisk byl iDnes nebo iHned. S tím, jak se internet rozšiřoval, začalo ubývat volných domén. A když není žádné slovo volné, musíte si nějaké vymyslet. Autoři brali inspiraci, kde se dalo. Používali se zkomoleniny slov – Twitter, citoslovce – Yahoo, hodily se i překlepy při hledání volné domény – Google, nebo nečekaná kombinace slov – Socialbakers. Jak internet přichází se svými vlastními ničemu nepodobnými kvalitami, objevují se první internetové přípony jako -fy a -ly (Spotify, Embed.ly).
V určité chvíli se internet už stal natolik normální, že i dělení na online a offline přestalo dávat smysl. Šlo přibližně o okamžik, kdy se výdejny velkých e-shopů začaly proměňovat na showroomy a kdy tradiční maloobchodní sítě konečně nabídly plnohodnotný online prodej. Přichází nová éra digitalizace a s ní i nová móda názvů. Tentokrát se už ale nové digitální projekty snaží být značkami ve velice tradičním smyslu slova. Mají sice svou internetovou adresu, ale ve skutečnosti se chtějí zabydlet hlavně v našich hlavách. A k tomu se překlepy a zkomoleniny nehodí. Přichází startupio.
Najdi cokoli, co se ještě dělá offline, a digitalizuj to. Tak by se dal shrnout recept na dnešní podnikatelský úspěch. Počítač, AI, internet, mobilní aplikace něco nahradí a slibují, že se to pak udělá nějak samo. Symbolem této automatizace se stalo písmenko, které dokonce vypadá jako symbol samopohybu – písmenko „o“. V podstatě se k názvu kategorie pouze přidá „o“, a když to blbě zní, doplní se „io“. Jenom namátkou jsem pomocí dotazu na Twitteru dohledal Liftago, Carvago, Donio, Survio, Ušetřeno, Dodo, Sporlito, Presto, Tapito, Betino, Twisto, Teamio, Manulo, Mixano, Legalio, Mapio, Navigo, Accomango, Dataddo, Yieldigo, Sanitino, Sotio, Digitoo, Soulmio, Unuo, Slido, Festo, Inhubo, Apiary.io, Collabito, Hardwario, Tuito a Xixoio. Stačí si pomyslet nějaké dostatečně mezinárodní slovo a dohledáte k němu příslušný o-název slibující automatizaci. Včetně Sexio – český e-shop se sexuálním pomůckami, Sleepio – platforma pro zlepšení spánku. Tedy kromě startupio samotného. To existuje pouze jako startup.io.
Výhody jsou jasné. Startupia se dobře vyslovují. Jde o novotvar, a tak je větší šance, že se najde volná doména. Název je příslibem, že startupio digitalizuje něco, co dosud zapáchalo starým offlinem. A možná díky onomu „o“ na konci na nás působí více jako laskavý bouba než ostrá nepříjemná kiki. Jejich dominance ale může vést k tomu, že nebudou umět stárnout, že se stanou přesně tím, vůči čemu se bude další generace názvů vymezovat. Jména podléhají módě a někdy mohou nepěkně zastarat podobně jako Gesellshaft für Konsumforschung.