Na internetu dlouho platilo, že ostatní nevědí, že jste ve skutečnosti pes. Chatovací platformy, zájmové komunity ale i třeba sociální sítě jako MySpace pracovaly s utopií nové online dimenze života. Jako uživatel online komunity jste měl žít svou novou online identitu nepodobnou vašemu reálnému životu.

Například se místo civilní profilové fotografie používala ikonka. Žádný opálený obličej v party klobouku z Chorvatska ale spíše sexualizovaná anime postavička. Místo jména jste si vybrali přezdívku. Z padesátileté účetní Jany se stává hornybroken69 a z pubescenta z Rýmařova Bi-Boycz. A už vůbec jste se nebavili s lidmi ze sousedství nebo z práce. Online komunita byl prostor, kde se měli potkat lidi na základě toho, že mají sklon pro stejnou úchylku, jako je rybaření nebo jihokorejské horory. Platily zde proto speciální normy chování typické pro uzavřenou skupinu, jako třeba tykání. Jenže většina z nás, zejména pak ženy, je poměrně normální. Nepotřebujeme si vytvářet alternativní online identitu. Online komunity se tak nedočkaly masové všelidového rozšíření.

A pak přišel Facebook, který propojil technologické výhody online komunity s obyčejným lidským životem. Co kdybychom na internetu byli sami za sebe? Co kdybychom ukázali své vlastní obličeje, co kdybychom obnažovali vlastní život, používali sociální síť jako kalendář pro skutečné události? Představte si komunitu, která je vlastně jen odrazem skutečného světa. Vazby nejsou založené na vaší interakci v obskurní chatovací platformě ale na tom, zda se s lidmi skutečně znáte. Jste zde za sebe, se svým jménem, fotkou, manželkou, dětmi, narozeninami, vzpomínkami a bude zde i vaše smrt. Facebook přes všechny své chyby se snažil zrcadlit strukturu společnosti.

Metaverse je v tomto ohledu krok stranou. Nesnaží se odrážet skutečný svět ale vytvářet nový virtuální. Jako by Mark žárlivě sledoval úspěch NFT a řekl si, že si postaví vlastní virtuální svět k rozprodání. Jak ale ukázal osud online komunit, virtuální identita je pro většinu z nás zbytečná. S Metaverse se vrací utopie druhého alternativního online života, tedy přesně to, vůči čemu se Facebook ve svém počátku úspěšně vymezil.